Co je samorozvrhování pracovní doby

Podle § 87a zákoníku práce může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn. Úprava je účinná od 1. 1. 2025 a dává smysl u zaměstnanců, kteří mají nad svým pracovním časem skutečnou kontrolu.

Co musí obsahovat dohoda

Zákon obsah dohody podrobně nepředepisuje – mluví o „sjednaných podmínkách“. V praxi se vyplatí upravit:

  • v jakém rozsahu a v jakých časových rámcích si zaměstnanec směny rozvrhuje (třeba jen v otevírací době provozu),
  • jak a kdy dá zaměstnavateli vědět, kdy bude pracovat,
  • vyrovnávací období, ve kterém musí naplnit průměrnou týdenní pracovní dobu,
  • náhradní rozvrh pro dovolenou, překážky v práci a pracovní cesty (viz níže),
  • případnou odlišnou výpovědní dobu.

Dohodu lze ukončit dohodou k určitému dni nebo výpovědí z jakéhokoli důvodu i bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Strany si mohou sjednat jinou délku, musí ale být stejná pro obě strany. Dohoda i výpověď musí být písemné.

Která pravidla platí dál

Při samorozvrhování se nepoužije běžná úprava rozvržení pracovní doby – zaměstnavatel tedy nemusí zaměstnanci předem oznamovat rozvrh podle § 84. Zůstává ale:

  • maximální délka směny 12 hodin (§ 83),
  • povinnost být na začátku směny na pracovišti a odejít až po jejím konci (§ 81 odst. 3),
  • naplnění průměrné týdenní pracovní doby ve vyrovnávacím období, které určí zaměstnavatel – nejdéle 26 týdnů, s kolektivní smlouvou 52 týdnů,
  • odpočinek mezi směnami a v týdnu a přestávky v práci,
  • evidence pracovní doby (§ 96) – zaměstnavatel ji vede i tady.

Dovolená, nemoc a svátky

Pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovních cest, náhrady za svátek a výpočtu průměrného výdělku musí zaměstnavatel předem určit náhradní rozvržení pracovní doby do směn – pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Bez toho by nešlo spočítat, kolik hodin dovolené čerpá nebo jakou náhradu mzdy mu vyplatit.

Při jiných důležitých osobních překážkách (například návštěva lékaře) zaměstnanci při samorozvrhování nepřísluší náhrada mzdy, ledaže je sjednána, stanovena vnitřním předpisem nebo ji přiznává prováděcí předpis. Předpokládá se, že si takovou záležitost naplánuje mimo svou pracovní dobu.

Pro koho se hodí (a pro koho ne)

Hodí se tam, kde práce nevyžaduje přítomnost v přesný čas: back office, účetní, IT, obchodníci, některé administrativní pozice ve zdravotnictví.

Nehodí se tam, kde musí být provoz obsazený – kuchyň a bar v otevírací době, pokladna, ambulance, sesterská služba. Tam se o obsazení směn musí postarat zaměstnavatel a samorozvrhování by vedlo k dírám v rozpisu. Pro tyto provozy je rozumnější klasický rozpis, ve kterém si zaměstnanci mohou směny sami vyměnit nebo si vzít volnou směnu – s vaším přehledem.

Pozor také na sankci: za neuzavření dohody písemně nebo porušení povinností z ní hrozí pokuta až 300 000 Kč (§ 28 zákona o inspekci práce).

Alternativa: sdílené pracovní místo

Dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a stejným druhem práce si podle § 317a mohou na sdíleném pracovním místě rozvrhovat směny po vzájemné dohodě. Zaměstnavateli předkládají společný písemný rozvrh nejméně 1 týden předem a každý musí naplnit svou průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Když rozvrh nepředloží, rozvrhne směny zaměstnavatel.

Jak pomůže Shifter: v provozech, kde samorozvrhování nedává smysl, necháte zaměstnance brát si volné směny a vyměňovat je v aplikaci. Vy zveřejníte rozpis, Shifter zkontroluje délku směn a odpočinky a každý má své směny v kalendáři.